Vinotéka VINOMA/Strakonice


Přejdi na obsah

O víně


V posledních letech stále více obyvatel ČR touží po nápoji, ve kterém se ukrývá "tekutá pravda". Z toho plyne fakt, že výrobci v ČR jsou schopni pokrýt max.35% spotřeby a zbytek je dovoz. U zahraničního sortimentu můžeme být zaskočeni neznalostmi v kvalitativním rozdělení vín v zemích původu, které neodpovídá "navyklému" ekvivalentu v ČR a z toho plynoucí "rozčarování" při konzumaci. Cena né vždy odráží kvalitu !. Z těchto důvodů je nutné si před nákupem připomenout několik základních pravidel:
Výběr vína
Nabídka vín trhu je široká a cenové relace velmi odlišné. Starší víno automaticky neznamená kvalitu. Před nákupem vína k určité příležitosti, musíme mít o něm všechny potřebné informace. Základní údaje jsou uvedeny na přední a zadní etiketě láhve a někdy na doprovodných cedulkách. V začátcích také pomohou rady prodejce ve specializovaných prodejnách.
Jaké informace by jsme měli z etiket dostat?
Kategorii vína ( u vín, pocházejících z Čech a Moravy informace podle vinařského zák.č. 321/2004 Sb.), odrůdu, značku (obchodní jméno a sídlo výrobce, popř. distributora), ročník sklizně, údaj o obsahu alkoholu a množství zbytkového cukru, číslo šarže, obsah balení. U vín přívlastkových musí být navíc uvedena obec a viniční trať. Kromě těchto údajů výrobci na obalu někdy uvádějí stručnou charakteristiku vína a doporučení o použití vína k menu.
Skladování vína
Víno je nápojem, který si zaslouží, aby s ním bylo náležitě zacházeno. Nejvhodnější je skladovat láhve v tmavém, studeném sklepě, pokud možno při teplotě, ve které se později bude víno podávat nebo v chladničce (nejlépe v moderních domácnostech ve speciálních chladících vinotékách, bez pohyblivých součástí). Jen červená vína, která bývají podávána při vyšších teplotách necháme v místnosti "odstát" na správnou teplotu.
Láhve, které jsou uzavřeny korkovými zátkami k archivaci by se měly ukládat vleže, aby korek nevyschnul.
Většinu vín (výjimkou jsou vína archivní), které u nás zakoupíte jsou určena k přímé konzumaci, proto by se neměla pít příliš dlouho po zakoupení. Víno se samozřejmě jen tak nezkazí, přece je však lepší, když se jeho konzumace příliš neodkládá. Po otevření by se měla láhev vypít.
Je však možné znovu ji zazátkovat pomocí u nás prodávaných doplňků (vakuových vinných pump a speciálních zátek) a ponechat ještě 1 - 2 dny v chladničce. Takto krátkodobě uložená láhev s vínem kvalitě vína nijak významně neuškodí.

Historie
Vinná réva (VITIS VINIFERA) pochází z Trákie, dnešní Arménie, Ázerbajdžán, Gruzie. Postupem času, vlivem prostředí a práce vinařů dnes registrujeme na 4000 odrůd, z toho je tak 200 vhodných pro výrobu vína.Vedle této vinné révy je VITIS LABRUSCA rodící velké plody vhodné k jídlu a dále réva liščí z ní vyrobené víno má dehtovitou chuť původem z Kalifornie. Z vína vznikaly i další nápoje např. brandy. Vznikla zalihovaná vína s obsahem alkoholu nad 18 %, z důvodů vyšší trvanlivosti jako portské, madeira a jiné. První písemná zmínka o rozvinutém pěstování vína na našem území je zápis v kronice z r. 874. Avšak kulturu a rozvinutí českého a moravského vinohradnictví zajistil až Karel IV. Nikdy v dějinách nebylo české vinohradnictví na takové evropské úrovni jako za dob Karla IV. Tehdy vznikl přísný zákon o pěstování vína, o způsobu jeho prodeje, bylo registrováno přes 5 000 ha vinic jen v českých zemích. V dnešní době je na území ČR 18 000 ha vinic, z toho 17 200 na Moravě a 800 ha v Čechách.
Vinná réva je ekologicky důležitou rostlinou, je specifická a víno z ní má charakter jedině tehdy, roste-li v čisté přírodě.


Rozdělení vín podle druhu a kvality podle vinařského zákona č. 321/2004 Sb. v České republice

! Stolní víno - novelizace zákona!
Stolní víno je víno, které může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem. Bývají vína lehčí se 7-11 % obj. alk., méně extraktivní, vhodná k běžnému stolování.

Zemské víno
Zemské víno je stolní víno splňující následující požadavky:
Je vyrobeno pouze z tuzemských hroznů sklizených na vinici pro jakostní víno dané oblasti nebo z povolených odrůd.
Výnos na vinici nesmí překročit 12 t/ha.
Cukernatost hroznů musí být min. 14 °NM.
Na rozdíl od stolního vína může být označeno názvem oblasti, ročníkem a odrůdou, ze které bylo vyrobeno.

Jakostní víno
Na výrobu mohou být použity pouze tuzemské hrozny z vinice pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Výnos nesmí překročit 12 t/ha a cukernatost hroznů musí dosáhnout min. 15 °NM. Víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), a to buď jako:
Jakostní víno odrůdové - víno vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše 3 odrůd, které musí být na seznamu odrůd pro výrobu jakostních vín.
Jakostní víno známkové - víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín.

Jakostní víno s přívlastkem
Hrozny na výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena SZPI. U vín s přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu.
Víno může být vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd. Pokud podíl jednotlivých odrůd je min. 15 %, lze je uvést na etiketě v sestupném pořadí. Vína s přívlastkem se dělí na jednotlivé druhy:

* Kabinetní víno
Jakostní víno s přívlastkem - kabinetní víno je kategorie vín vzniklých z moštů, které dosáhly 19-21 ° NM. Bývají to lehčí, suchá, příjemně pitelná vína.

* Pozdní sběr
Jsou to vína, u nichž byla sklizeň hroznů v pozdějším termínu, teprve když cukernatost hroznů dosáhne 21-24 °NM. Bývají to kvalitní, extraktivní, suchá či polosuchá vína.

* Výběr z hroznů
Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na 24-27 °NM. Bývá to víno plné, extraktivní, s vyšším obsahem alkoholu, někdy s vyšším obsahem zbytkového cukru.

* Výběr z bobulí
Název přívlastkového vína vyrobeného z vybraných hroznů, které zrály velmi dlouho na vinici a získaný mošt obsahoval alespoň 27 °NM. Bývají to velmi plná, extraktivní, polosladká či sladká vína.

* Výběr z cibéb
Název přívlastkového vína vyrobeného z hroznů, které vyzrály na vinici na min. 32 °NM. Takto vyzrále hrozny se díky extrémně dlouhé době zrání na vinici většinou změnily na hrozinky - cibéby. Bývá to víno velmi extraktivní, sladké, vzácné a proto drahé.

* Ledové víno
Stejně jako ostatní vína s přívlastkem je lze vyrábět pouze po ověření cukernatosti SZPI. Vyrábí se lisováním zmrzlých hroznů sklizených při teplotě alespoň - 7 °C a získaný mošt musí vykazovat alespoň 27 °NM cukernatosti. Hrozny při lisování nesmí rozmrznout, proto zůstane část vody nevylisována v hroznech ve formě ledových krystalů. Ledová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná a proto drahá.

* Slámové víno
Název vína s přívlastkem, které vzniklo z hroznů dosoušených po dobu nejméně tří měsíců po sklizni na slámě či rákosu, nebo byly zavěšeny v dobře větraném prostoru. Tím se odpaří část vody z bobulí a koncentruje se obsah extraktivních látek. Pro takovou výrobu se musí nechat hrozny dobře vyzrát a nesmějí být poškozené. Většinou se užívá hroznů bílých odrůd. Získaný mošt musí vykazovat nejméně 27 °NM. Slámová vína bývají velmi extraktivní, sladká a jsou poměrně vzácná a proto drahá.

Rozdělení tichých vín podle obsahu zbytkového cukru
* Suchá
Víno, které prokvasilo na nízký obsah zbytkového cukru, který smí obsahovat:
a) max. 4 g/ zbytkového cukru na litr nebo
b) max. 9 g cukru v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 2 gramy nebo méně.

* Polosuchá
Vína se zbytkovým cukrem, který je větší než nejvyšší hodnota stanová pro vína suchá, ale nepřesahuje 12 g v litru vína

* Polosladká
Obsah zbytkového cukru ve víně je větší než nejvyšší hodnota stanová pro vína polosuchá, ale dosahuje nejvýše 45 g na 1 litr

* Sladká
Vína s vyšším obsahem zbytkového neprokvašeného cukru a to jak senzoricky tak analyticky. Zpravidla se jedná o vína speciální, určená pro dlouhé zrání. Obsah alkoholu je u našich tichých sladkých vín nižší (7-11%, toto je časté u vín slámových, ledových či bobulových výběrů). Dle legislativních předpisů se jedná o víno se zbytkovým cukrem ve výši nejméně 45 g na litr.

Šumivá vína- Rozdělení šumivých vín
Produkt získaný prvotním a nebo druhotným alkoholickým kvašením:

* čerstvých vinných hroznů hroznového moštu a vína,
* pokud jsou uvedené produkty vhodné k získávání stolního vína,
* ze stolního vína
* jakostního vína s.o.

z dovezeného vína uvedeného na seznamu Evropských společenství a pocházejícího z odrůd révy a vinařských regionů dodávajících jim vlastnosti, které je odlišují od vín ze společenství, které se při otevření nádoby vyznačují unikáním oxidu uhličitého pocházejícího výhradně z kvašení a přetlak způsobený oxidem uhličitým vykazuje v uzavřené nádobě při 20 °C nejméně 3 bary.

Šumivé víno dosycené oxidem uhličitým
Produkt, který je vyroben:
ze stolního vína,při otevření nádoby se vyznačuje unikáním oxidu uhličitého, který byl zcela či částečně dodán,v uzavřené nádobě při 20 °C vykazuje přetlak způsobený oxidem uhličitým nejméně 3 bary.

Jakostní šumivé víno - sekt
K výrobě kupáže byly použity hrozny odpovídající kvalitě jakostního vína nebo z jakostního vína. Víno splňuje požadavky Evropských společenství a je zatříděno jako jakostní.

Pěstitelský sekt
Šumivé víno, které bylo zatříděno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI) v této kategorii. Splňuje specifické podmínky, např. že výroba se uskutečnila u pěstitele révy vinné, jehož hrozny byly použity k výrobě sektu.

Aromatické jakostní šumivé víno
Při výrobě bylo použito pouze prvotní kvašení. Kupáž z odrůd dle zvláštních předpisů a víno splňuje požadavky na jakost.
Jakostní šumivé víno stanovené oblasti, pěstitelského sektu a aromatického jakostního šumivého vína stanovené oblasti je označeno názvem vinařské oblasti, v níž bylo víno vyrobeno.

Likérové víno
Je definováno v příloze I nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 jako výrobek, který vykazuje skutečný obsah alkoholu 15 až 22 % obj. a celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % obj. Musí být získán z částečně zkvašeného hroznového moštu a/nebo z vína za přídavku destilátu z vína nebo z produktů révy vinné a zahuštěného hroznového moštu.

Jakostní likérové víno
Likérové víno vyrobené z hroznů sklizených ve stejné vinařské oblasti na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti, výroba vína proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny, nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos, víno splňuje požadavky na jakost a bylo zatříděno SZPI v této kategorii.

Vína originální certifikace
Víno originální certifikace (VOC, V. O. C. ) je novou kategorií vín podle vinařského zákona 321/2004 Sb. Musí odpovídat minimálně požadavkům na jakostní víno, ale nepodléhá státnímu zatříďování, jako jiné jakostní vína. Naopak zatříďování těchto vín provádí sdružení vinařů, kterým musí být vinař, který toto víno vyrábí, členem. Právo udělovat označení VOC uděluje příslušnému sdružení vinařů Ministerstvo zemědělství za přísných podmínek.


Aktuálně:
Vláda projednala a schválila změnu zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů.
Ve stručnosti pro běžné konzumenty je možná ze všech změn asi nejdůležitější ta, že se ruší na etiketě pojem ‚stolní víno'a místo toho tam najde pouze nápis ‚víno'. Nově zde může najít název ‚víno odrůdové', což je bývalé ‚stolní víno', u kterého může být označena odrůda!. Dále se bude u jakostních vín objevovat označení CHOP (chráněné označení původu) a bude umožněno vinařům zvýšit přirozený obsah alkoholu, pokud nepřekročí hodnoty stanovené EU. V nepříznivých letech budou moci vinaři přikyselovat vína. Došlo k zvýšení horní meze alkoholu červených vín z hroznů sklizených v ČR a dále upřesnila prodej stáčených vín



Odrůdy vín- výběr

Ryzlink vlašský - Riesling Italico, Laski Rizlink, Graševina, Olasz Rizlink
Je to réva středního vzrůstu a dostatečně mrazuvzdorná. Zrání hroznů je velmi pozdní a cukernatost stoupne dramaticky koncem října či začátkem listopadu. V teplém mikroklimatu je možné sklízet hrozny velmi pozdě a vyrábět pozdní sběry a výběry. V Rakouské oblasti Burgenland u Neziderského jezera provádějí botrytický sběr, vína jsou velmi podobná vínům z oblasti Sauternes v Bordeaux.

Veltlínské zelené - Gruner Veltliner, Grunmuskateller, Weissgipfler, Zleni Veltinač, Veltini
Hlavní rakouská odrůda. Je středního vzrůstu a její velké hrozny s menšími zelenými až zelenožlutými bobulemi dozrávají relativně pozdě. Víno je poměrně neutrální, je dobré, ale nikdy ne „veliké“. Má vyšší obsah kyselin a střední tělnatost. Na prvohorních půdách Znojemska má kořenitou mandlovou chuť, na spraších má jemnou vůni po lipovině a medu. Běžně barva zelenkavá, vůně ovocitá po zeleném jablku. Studená masa, hovězí, neutrální omáčky.

Müller-Thurgau - Riesling-Sylvaner, Rivaner, Rizlink- szilvani.
Nejznámější kříženec na světě, který se rychle šířil pro ranější zrání, pravidelné a bohaté úrody, nízký obsah kyselin a jemné aroma s tónem muškátu a tónem broskve. Ryby a bílé sýry.

Ryzlink rýnský - Riesling, Rhine Rieslink, Weisser Riesling, Johannisberger, Hochheimer, Rheingauer.
Ryzlink je charakteristický svým tmavým dřevem, které dobře vyzrává, typické jsou rýhy v kůře, odrůda je náchylná na „sprchávání“. Je nejodolnější odrůdou proti mrazu. Víno vyniká jemností a komplexní vůní citrusového ovoce, kvetoucí lípy s příchutí medu a výparem nafty, na patře pak nevtíravým, avšak dlouhotrvajícím dozníváním. Předkrmy, lehké úpravy ryb, drůbeže a telecí.

Chardonnay - Pinot Chardonnay, Chardennet, Chardenai, Chaudenai, Beaunois, Maconnais, Epinette, Melon d´Arbois.
Tato odrůda má snad nejlepší kombinace. Vinohradník ji rád pěstuje, vinař z ní rád vyrábí víno, které my rádi pijeme. 60 % produkce bílého vína ve světě je Chardonnay. Přední světoví vinaři jsou názoru, že v nejhorším případě se z ní vyrobí vína pitelná, v nejlepším vína vynikající. Buket nazrálých jablk a lístkových ořechů. Masitá jídla s výraznější úpravou.

Rulandské bílé - Pinot Blanc, Weissburgunder, Clevner, Pinot Bianco, Pineau Blanc, Chasselas Dorato, Feherburgundi, Roučí bílé
U nás se pěstuje od nepaměti, byla zřejmě dovezena z Burgundska cisterciáky. Ampelograficky se od Chardonnay rozeznává hlavně tvarem listů, ačkoli mají identický tvar, list Chardonnay je lysý, bez listové čepele, zatímco list Rulandského lysý není. Vína z něj vyrobená dosahují výjimečné lahvové zralosti, která se těší velké oblibě, zvláště pak vyniká typ „sur lie“. Medová vůně do chleboviny s tónem jabloňového květu. Jemná jídla z ryb a světlá masa.

Rulandské šedé - Pinot Gris, Pinot Beurot, Tokay d´Alsace, Malvoisie, Grauer Burgunder, Rulander, Grauklevner, Pinot Grigio, Szurkebárát, Roučí šedé
Tato burgundská odrůda vznikla pupencovou mutací z Pinot Noir (Rulandské modré). Má menší hrozny s šedomodrou slupkou, které se musejí rychle zpracovávat, aby nemělo víno narůžovělou barvu. Nejlépe se mu daří v Alsasku (Francie) a v oblasti Burgenland (Rakousko), kde bývá často napadeno Botrytis cinerea. Pomerančově medová vůně. Hutnější úprava drůbeže a hutnější polévky.

Tramín - Gewurztraminer, Rotclevner, Rousselet, Edeltraube, Traminer Musqué, Savagnin Rosé, Roter Traminer, Tramini
Po Evropě se rozšířil z obce Termeno (Tramin). Tělnaté plné víno, výrazně kořeněná vůně s tónem růže a zázvoru. Aperitiv k předkrmům, husí játra a sýry s modrou plísní, moučníky. Na závěr hostiny k meditaci.

Sauvignon - Sauvignon blanc, Fumé Blanc, Gentin a Romorantin, Surin, Savagnin Musqué, Muskat-Silvaner
Pochází z oblasti Bordeaux, odrůda bujného vzrůstu, s nízkou mrazuodolností. Víno vysoce aromatické, které mění během vývoje buket od výrazného kopřivového s tónem listu černého rybízu, přes angrešt či angreštový kompot (tón sladkosti) až po zrající či přezrálé broskve. Jako aperitiv ke kořeněným jídlům, těstoviny s rybí omáčkou.

Sylvánské zelené - Sylvaner, Silvaner, Frankenriesling, Gentil Vert, Picardon Blanc, Gamay Blanc, Gros Rhin, Zoldsilváni, Sonoma Riesling, Monterey Riesling
Tato odrůda je pomalu vytlačována Müller-Thurgau (Německo) a Neuburské (Morava). Na území Franků poblíž Würzburgu produkuje velmi žádaná vína s minerálním charakterem typickým pro tuto oblast. V Česku je jen 0,2 % plochy vinic s touto odrůdou (Valtice a Roudnice).

Neuburské - Neuburger, Najburk
Pochází z dolních Rakous a vzniklo křížením Rulandské bílé a Sylvánské zelené. Dává hojnou sklizeň. Buket rozkvetlého sadu s tónem medu. Bílé sýry, zeleninové polévky, vařené maso.

Veltlínské červené rané - Fruhroter Veltliner, Malvoisie Rosé, Malvoisie Rouge d´Italie, Roter Malvasier.
Raná odrůda původem z Rakouska s přezdívkou Babovina. Víno je pitelné, nemá dlouhou životnost a brzy oxiduje. Lipová vůně se sladkým tónem zralých jablek.

Pálava - česká odrůda
Vznikla křížením Tramínu a Müller-Thurgau. Po aromatické stránce se velmi podobá Tramínu, ale má vyšší kyselinu. Tato odrůda se těší mimořádné pozornosti jak u nás, tak v zahraničí.

Muškát moravský - česká odrůda
Vznikl křížením Muškát Ottonel s rakouskou odrůdou Prachtraube, odtud název MOPR. Velmi rychle se rozšířil po všech našich vinicích. Buket výrazně muškátový. Vhodný k dezertům a jemným paštikám.

Muškát Ottonel - Muskat Ottonel, Muskotáty, Muscadel Ottonel
Původ Francie, údolí řeky Loiry, pravděpodobně kříženec Chrupky (Chasselas) a Muscat de Saumur. Dnes bohužel ustupuje MOPRu, který je pěstitelsky méně náročný. Velmi aromatické víno.

Irsai Oliver - maďarská odrůda
Brzy uzrává a hrozny jsou vhodné i jako stolní. Vysoce aromatické víno se zpožděnou kyselkou, bývá zneužíván do známkových vín.


Základní zásady konzumace vín:

„Dobré jídlo si zaslouží pečlivě vybrané kvalitní víno - důležité je, aby vznikl harmonický, nebo naopak zajímavý kontrastní celek“.

Jak otevřít láhev - funkce záklopky
Záklopka má zaručit nedotčenost láhve. Kromě toho zpomaluje výměnu plynů uvnitř láhve a okolním prostředím. Záklopky jsou vizuální záležitostí, především láhev s vínem zdobí. Většina záklopek se vyrábí z umělé hmoty nebo ze staniolu.

Jak správně vytáhnout zátku
Při manipulaci s vývrtkou záleží vždy na působení tažné síly. Zátka by měla z hrdla láhve mírně a jistě vyklouznout, aniž bychom ji museli vytahovat.
Mírně proto, že příslovečná rána při vytažení zátky může vínu uškodit. Prudké vyrovnání tlaku v láhvi s okolním prostředím a náhlý přístup kyslíku dobrá vína stresují.

Zkouška zátky
Než se víno začne nalévat, měla by nejdřív směřovat k nosu zátka.
Nemocné zátky se prozradí už svým pachem po zatuchlém sklepě a pravděpodobně bude i napadeno víno.

Zkouška vína
Kdo láhev otevřel, nalije nejdřív sobě, aby mohl víno ochutnat, ale jen malým douškem.

Jak nalévat víno
Víno se do sklenice nalévá zvolna a opatrně, nikoli prudkým proudem.
U vín ušlechtilých může ten, kdo nalévá, vzít sklenici i do ruky, horní částí ji naklonit k hrdlu láhve a víno do ní zvolna vlít. Obvykle však stojí sklenice na stole a víno se do ní nalévá shora. Otvírání láhve s vínem u stolu, tedy před očima publika - tato zásada "coram publico", má svou dlouhou tradici.

Nalévání vína
Když hostitel shledá, že je víno dobré, mohou být obslouženi hosté. Do vlastní sklenice dolévá hostitel na konec.
bílá vína 8 - 12°C, růžová vína 8 - 10°C, červená vína 14 - 18°C, sladká vína 7 - 9°C, šumivá vína 6 - 8°C

Sklenice na podávání vína
Každé víno má své specifické vlastnosti a také svou sklenici, ve které si jej nejlépe vychutnáte. Správně zvolená sklenka dá vyniknout jeho vizuálním a aromatickým kvalitám.
Nejvhodnější sklenice jsou tenkostěnné, zcela hladké a bez dekorací. Samozřejmostí je sklo průhledné, bezbarvé. Obsah sklenic není pevně stanoven. Je vhodná sklenice širší ve spodní části nahoru se zúžující. Dává tak vínům prostor pro uvolnění buketní vůně.

Podávání bílého vína
Sklenky na bílé víno jsou užší a s menším obsahem. Je to proto, že bílá vína se podávají chlazená a v menším množství neztrácejí svou teplotu. Dovolí harmonické vůni rozvinout se v dostatečné výšce nad hladinou ve sklence. Pro bílá vína se doporučují sklenice o obsahu nad 300 ml. Růžová vína se podávají ve sklenicích na bílé víno.

Podávání červeného vína
Sklenice na červené víno jsou naopak širší a mají větší objem, neboť je podáváme nechlazená. Optimální je zakulacený tvar s horním okrajem vyhnutým ven. Dává nám možnost při napití ucítit na jazyku výraznou ovocnou chuť. U červených vín jsou doporučovány sklenice o obsahu nad 450 ml.

Podávání šumivého vína
Šumivá vína nebo šampaňské podáváme ve vyšší štíhlé sklence, která připomíná poupě tulipánu nebo ve tvaru elegantní píšťaly (tzv. flétna). Ještě v řadě domácností najdeme na šampaňské sklenice ve tvaru misky nebo nižší ve tvaru písmene V. Tyto sklenice již v dnešní době nejsou doporučovány, a proto do nich místo šumivého vína nalijeme hostům verm

Kolik vína do sklenice
Všeobecné pravidlo je, že malé sklenice plníme jenom do jedné třetiny, velké poháry jenom do jedné čtvrtiny a zbytek vína zůstává v láhvi. Ve víně se plně rozvine buket a lépe se vychutná.
Dekantace vín
Dekantace se provádí s velkými červenými víny, popř i s ročnikovými bílými a to zejména proto, aby bylo odděleno víno od sedimentu (vysrážený vinný kámen, barvivo) a zároveň aby došlo k provzdušnění vína. Díky dekantaci nám víno prozradí o sobě mnohem víc.

Držení sklenice a vychutnávání
Sklenice se nikdy nedrží za kalich, ale za stopku.


O nás | Nabídka | BAG IN BOX | Portská vína | O víně | Napište nám | Mapování stránky


Zpět na obsah | Zpět na hlavní nabídku
TOPlist